12. dubna 2024 porodila samice hrabáče kapského své další mládě. Odchov mláděte hrabáče je chovatelsky velmi náročný. Je třeba se držet skutečnosti, že dospělý hrabáč v přírodě přes den spí v hluboké noře, současně musíme respektovat hrabáčí matku, která ne vždy ve dne spí, a ne vždy je ochotna mládě nakojit.

„V prvním období života mládě potřebuje v prostoru teplotu kolem 33 st. C, čehož v hrabáčí noře nejsme schopni dosáhnout. Hrabáčí matka je současně poněkud nepozorná a ve svých projevech péče o mládě dosti neopatrná, takže by mohla nechtěně mláděti ublížit. Proto musí být mládě ve vyhřívané bedně a k matce se několikrát za den přikládá k nakojení pod dozorem ošetřovatele. Ošetřovatel však musí nadojit i mléko do zásoby pro čas, kdy je matka aktivní a tuto funkci nezastane, tj, velmi brzy ráno a z kraje noci. Při kojení samice mládě olíže a vyprovokuje tak jeho vyprázdnění, ošetřovatel pak musí malému hrabáčovi ošetřit kůži a jednou denně ho zvážit, abychom věděli, zda prospívá,“ uvádí zooložka Ing. Eliška Veselá.

Malý hrabáč tedy skutečně vyžaduje velkou péči a neustálou pozornost až do doby, kdy jeho hmotnost z počátečních 1550 gramů naroste až na 5 kg. Tehdy už nehrozí prochladnutí ani zalehnutí a může být s matkou nepřetržitě. Olomoucká zoo chová hrabáče od roku 2017. První mládě se narodilo 26. března 2020. Prozatím se podařilo odchovat 2 mláďata.

VZÁCNĚ CHOVANÝ DRUH
Hrabáč patří mezi velmi vzácně chované druhy. Chová jej přibližně 25 evropských zoo, přičemž odchovává jen 7 zahrad. Když se podaří odchovat mládě, je to malý zázrak. Matka jej může zavrhnout, mládě nemusí být životaschopné, nesaje od matky, důvodů nezdaru může být hned několik. V České republice se s hrabáči můžeme setkat v Praze, Plzni, Dvoře Králové a v Olomouci.

HŘÍČKA PŘÍRODY
Zavalitý, téměř lysý savec, jehož tělo pokrývají řídké štětinky a končetiny jsou zakončeny dlouhými drápy, s ocasem klokana, protáhlým prasečím rypáčkem, ušima zajíce vypadá, jako by si kreslíř vyhrál a smíchal několik zvířat dohromady. Uši dokáže sklopit podél hlavy a činí tak převážně ve spánku. Varlata mají samci uložena v dutině břišní, tudíž je nesnadné určit pohlaví. K němu je tedy nutná analýza DNA.

OBECNÉ INFORMACE
S tímto savcem se můžeme setkat v Africe, na jih od Sahary. Dospělec váží cca 60 kg, dožívá se přibližně 20 let. Jeho biorytmus je oproti lidskému obrácený. Hrabáč přes den spí a aktivuje za soumraku, kdy běhá po krajině a vyhledává termity. Pomocí silných drápů rozhrabává termitiště a termitů samotných se zmocňuje lepkavým jazykem až 30 cm dlouhým a zpracovává je pomocí plochých zubů, které nemají kořeny a stále dorůstají. Tuto potravu je v lidské péči podobně jako u mravenečníků nesnadné nahradit. Do jeho jídelníčku v zoo patří jemně rozmixovaná kaše z vařeného masa, granulí, žloutků, mrkve, banánů, rýže a oblíbení mouční červi.